Jarní svátky, kdy a proč se slaví, recepty a inspirace

Jarní svátky plné radosti, barev a svěžesti – Velikonoce jsou co nevidět tady.

Přivítejte toto krásné období svěžími dekoracemi a pochutnejte si na lahodných velikonočních dobrotách.

Podívejme se společně na to, jak se nazývají jednotlivé velikonoční dny a proč se slaví, co se jí a pro inspiraci  přidám i pár oblíbených receptů.

Jak se nazývají jednotlivé dny jarních svátků ?

Zelený čtvrtek

Svůj název dostal podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Ježíšovo utrpení a Jidášova zrada. Nebo možná také podle zeleného mešního roucha,které se v tento den užívalo. Zvony ve všech křesťanských kostelech zní v tento den naposledy a říká se, že odlétají do Říma, aby se vrátily v poledne na Bílou sobotu. Při posledním zazvonění má každý podle tradice zacinkat penězi, aby se ho držely po celý rok. V tento den by se také mělo jíst něco zeleného, například špenát, kopřivy, bylinkynebo raná zelenina,aby byl člověk zdravý po celý rok. Začíná se péct typické pečivo z kynutého těsta- jidáše.

Velký pátek

Pro křesťany je pátek dnem hlubokého smutku, protože podle evangelií byl v tento den ukřižován Kristus a uložen do hrobu. Konají se pašijové hry, které přibližují události z posledních dnů Ježíšova života a jeho znrtvíchvstání.Podle lidových pověr se také na Velký pátek otevírá zem a vydává své poklady. Velký význam se v tento den připisuje tekoucí vodě.Když se omyjete vodou z potoka,ochrání vás to před nemocemi a pomůže odstranit kožní problémy i chybičky na kráse.

Tento den je postní, takže se nemá jíst žádné maso. V mnoha rodinách dříve jedli jen zbytky pečiva ze zeleného čtvrtka, polévky, někde obědvali dokonce jen kávu.

Bílá sobota

Říká se jí bílá podle barvy roucha novokřtěnců, kteří v prvotních dobách křesťanství přijímali víru.V tento den se světí oheň rozdělaný před vchodem do kostela. Hospodyně si v něm mají zapálit vlastní polínko a přenést ho do domácího ohniště. Od ohně se také zapalovala velikonoční svíce zvaná paškál a s ní se oheň přenesl dovnitř do kostela.

Hlavním pokrmem je velikonoční hlavička (nádivka). Také se pečou koláče a mazance, vaří se klobásy, uzená šunka a vajíčka natvrdo.

Neděle-Boží hod velikonoční

V tento den vrcholí velikonoční svátky a slaví se Kristovo zmrtvíchvstání. Ještě dnes se okázale světí hlavní velikonoční pokrmy jako je beránek, mazanec,vejce, chléb nebo víno.

V neděli se mají podávat ty nejlepší sváteční pokrmy-dobrá polévka, smažené nebo pečené kůzle, boží milosti a piškotový beránek.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je spíše pohanským svátkem.V tento den chodí chlapci koledovat po okolí s pomlázkou. Bývá upletena z vrbového protí ozdobeného stuhami jako symbol jara a života.Koledníci musejí symbolickx vypráskat děvčata, která jim jako odměnu za koledu dávají obarvená či jinak ozdobená vajíčka, někdy i stužky na pomlázku.

A samozřejmě se pokračuje ve velikonočním hodování.

Jarní sváteční tabule: Jak ji doladit k dokonalosti?

Kromě ubrusů a běhounů si můžeme pořídit kytičky, slepičky nebo textilní kuřátka.  Přidejte ručně malovaná vajíčka, natrhejte do vázy kočičky a položte na stůl krásně složené ubrousky – detaily dělají divy!

Tento ubrus si můžete pořídit v našem eshopu zde.

Velikonoční recepty pro dokonalou hostinu

Co by to bylo za Velikonoce bez tradičních dobrot? Vybrala jsem pro vás recepty nejen na velikonoční období,můžete si je připravit kdykoliv. Jsou vyzkoušené u nás doma a jsou výtečné!

VELIKONOČNÍ HLAVIČKA (NÁDIVKA)  

ingredience:

200g uzeného masa,200g pečeného bůčku, 200g drůbežích jater, 200g slaniny

5 vajec, 250g strouhanky,250g nakrájené housky

2 cibule,100g sádla, 300ml mléka, 100ml černého piva

hrst zelených bylinek-kopřivy,pažitka, petrželka, listy pampelišky

muškátový oříšek, pepř, sůl

postup:

Na cibuli osmahneme na cibuli játra, podlijeme pivem a  krátce podusíme.

Na druhé pánvi osmahneme druhou cibuli, přidáme bylinky, které jsme předtím spařili horkou vodou  a nasekali nadrobno.Krátce podusíme.

Strouhanku a housku zalijeme mlékem, které necháme vsáknout.

Uvařené uzené a vepřové maso nakrájíme na kostičky, přidáme nakrájenou slaninu, podušená  játra, bylinkovou směs, strouhanku a housku

a nakonec vmícháme osolená a opepřená vejce se špetkou muškátového oříšku.

Dobře promícháme, směs vložíme do vymaštěného pekáče a ve vyhřáté troubě pečeme asi 40 minut do zlatova.

Hlavička je výborná se zelím, zeleninovým salátem i studená chutná výborně.

ZELŇAČKA S VEJCI (využijete vejce na tvrdo z velikonoční koledy)

ingredience:

1l vody,500g kysaného bílého zelí, 300ml mléka,200ml smetany, 2 žloutky,2lžíce hladké mouky, 8 vařených vajec,bobkový list,kmín,mletý pepř, sůl

postup:

Zelí ještě nakrájíme nadrobno a uvaříme do měkka v osolené vodě s kmínem a bobkovým listem.

Pak přidáme mléko,ve kterém jsme rozmíchali mouku a vaříme 10 minut.

Přilijeme smetanu s rozkvedlanými žloutky, opepříme a dosolíme.

Rozdělíme do talířů a ozdobíme půlkami vajec uvařenými natvrdo.

Závěr

Velikonoce jsou ideálním časem na osvěžení domova i ochutnání skvělých pokrmů. Ke stolování si můžete zvolit třeba  romantický květinový běhoun nebo minimalistický středový ubrus  i veselé malované chňapky  nebo třeba slepičky, důležité je, aby váš domov dýchal pohodou a jarní radostí.

Užívejte si krásné svátky, dobrou společnost a výtečné dobroty!

Krásné a veselé Velikonoce všem!